Jedu do hor. Vzpomenu si na zimní pneumatiky. Zadní guma je
letní, během čtrnácti dnů se 2x píchla. Přemýšlím, jestli tři zimní gumy zvládnou
zachránit jednu letní, zvládnou. Prostě MUSÍ!
Přijedeme s dcerkou na místo, žádné otázky typu „ Kdy
už tam budem? „
Stačí říct "hory jsou daleko"
M. nás vítá a posílá nás dalších 5 km na
zimní stadion. Dcerka si poprvé nazouvá brusle. Já po patnácti letech. Brusle
jsou o dvě čísla menší. Musím. Řekla jsem, že umím bruslit!
Boty si nemůžu utáhnout, protože přijdu o
prsty u nohou a taky o kotníky. Vcházím na led. Teda nevcházím, držím se
mantinelu. Viděli jste Chaplina? Jsem Chaplin. Snažím se udržet na železech s vroubky,
dle zákonitosti musí být železa rovně.
Jinak nepojedu.
„Já jsem po patnácti letech na bruslích“
Instruktorka komentuje „ to se nezapomíná“
Má pravdu, obkročmo, nohy ve tvaru stanu a já jedu.
Po 30 minutách sundavám brusle a fandím z lavičky,
přišla jsem o malíčky u nohou. Nevadí, ukázala jsem, že ve 41 letech umím bruslit
a líp než dcerka. Moje vítězství!
Zjišťuji, že i dámy jezdí v „canadách“ tak to je jasný!
Koupím si canady a potom můžu jezdit pořád a nemusím mít komplex z toho, že má ladná
nožka velikosti 43 se do bruslí nevejde.
------
„M. jedeme nazpátek, pojď na pivo“ dokážu si představit jak má na nohou teplé
ponožky, culík a kraťasy. „ Počkej podívám se na net, co je tady za hospody. Je
tady herna“
„Já nemůžu s dítětem do herny“ to je tak, když se čtyřicítky orientují v čase
a prostoru.
Parkujeme, na náměstí je Pizzerie, tam by mohli mít pivo.
Jedno pivo a kofola se zakrouceným brčkem. Víc k životu nepotřebuju. Úžasný,
na horách s pivem,jooo.
„Proč máš tak hezký videa a já ne?“ ptá se M.
Koukáme se na telefon a do telefonu. Vysvětluju, že s kapacitou
1MB se nic natočit nedá.
„Musíš si koupit nový telefon“
Tím komunikace na téma telefon končí. M. používá telefon k hovorům,
teda zrovna, když ho najde a zvedne vám ho. Maily, FB řeší na pc. Není
zasáhnutá instagramem, youtube, informacemi. Nepotřebuje je ve svém světě.
Při uspávání dcerky usínám, žádný mejdlo nebude. Čtyřicítky na
flámu? Jasné, velká zábava.
-----
Ráno jedeme lyžovat.
Příprava v koupelně se prodlouží o dalších 5 minut.
„Kdyby nám máma chtěla udělat selfíčko, tak já se namaluju“
Běžím do koupelny, půjčuji si makeup, stíny a řasenku. Přece
nebudu na selfíčku jediná neupravená?
„Co to máš za boty?“
„Crosky, já jsem nenašla žádné zimní.“
„Kde máš čepici a rukavice?“
„Aha, to jsem taky zapomněla“
Dcerka má všechno, maminka nic.
Oblékám si čepici. Pánská, hnědá s bambulí. Ozve se
smích. „mami, ty vypadáš“ vyndavám si patku.
Vystupujeme z aut.
„ty si myslíš, že takhle sbalíš chlapa?“ M. má na noze
kozačky, já je nechala v autě, protože moje krásné podzimní mají tak
kluzkou podrážku, že bych hodila tygra.
Rozhlédnu se okolo sebe.
„Se podívej, všichni jsou oblečení jako já“
Jen na jeden malý detail, nemají croksky a mají horké boty.
Dcerka sbalila instruktora a jde lyžovat.
Sedáme do proskleného baru, dávám si cider a mám pocit: jsem
na horách!
„Proč si tak růžová a máš na sobě šupiny?“
„To je tvůj makeup, já nevím“
„ty máš suchou pleť, nenamazala si se před tím?“
„Ne“
Má představa dokonalých selfí na horách se vytratila. Budu
zase vypadat, že jsem se namalovala z leknutí. Snažím se vykloubit palec,
aby se mi fotka povedla. Super, jen tam nemám část hlavy. To nevadí, protože
čepice mi zbořila můj účes a zrovna nemůžu házet loknama.
Instruktor veze dcerku v náručí a dělá s ní blbiny.
Ještě se s ním fotí a on se loučí „přijed´zase“ jmenuje
se Pája.
--------
Vracíme se a směr sauna.
Sauna je skvělá věc, miluju jí. Todle je jiná sauna. Na 8x3
m je 16 lidí, z toho 12 je mužů. Dcera si sedá na nejspodnější lavičku.
Mám důvod mít sklopenou hlavu, protože můžu dělat, že si povídám a nemám před
sebou penisy ve všech velikostech a tvarů.
Přemýšlím o pubertálních měření.
Když je penis o
velikosti 4 cm zvětší se až 7x? Jak to bylo? Když má 7 cm zvětší se jen 3x?
Dělám, že tam nejsem a čekám, kdy dcerka začne komentovat a
ptát se. Nic. Dělá, že jí to nezajímá.
Všímám si, že prozkoumala všechna přirození. Čekám, kdy se
zeptá „ proč je každý jiný?“
Vrací se podruhé do sauny. Ručník si dává pod sebe, už není
zabalená, aby jí nikdo neviděl. Aklimatizovala
se.
I já jsem se zaklimatizovala. Pán s bříškem jde proti
mně a dává si ruce křížem. Nedává si je na prsa.
Hlavou mi prolétne myšlenka, ano to je ten s nejmenším penisem a největším břichem.
Ledový bazén a M. v něm.
Plavající, vřískající a
komentující „ vidíš, to mě nenapadlo, že mně vyplavou prsa k hladině“
Myslím si něco o fyzice: těleso ponořené do kapaliny …. a kejvám hlavou.
Jo, objevily jsme
zeměkouli. Prsa jdou k hladině a penis po vstoupení z bazénu přestane být
penisem.
Už se těším na další výlet.
Žádné komentáře:
Okomentovat